Frýdlant nad Ostravicí
Leží na obou stranách historické moravsko-slezské zemské hranice v podhůří Moravskoslezských Beskyd. Má necelých 10 tisíc obyvatel. Údolím, ve kterém leží, protéká řeka Ostravice. Někdy se Frýdlant nazývá Vstupní branou do Moravskoslezských Beskyd.
A právě ve Frýdlantu měla vyrůst novostavba, jejíž majitelé se na nás obrátili s žádostí o akumulační kamna.
Zadání
Nutno podotknout, že se na nás obrátili v ten nejideálnější okamžik a sice v době, kdy připravovali projekt domu. Majitelé měli poměrně jasnou představu o tom, že chtějí v domě akumulační kamna, která jim vytopí co nejvíce místností.
S akumulačními kamny jsme se setkali v jedné horské chatě při zimní dovolené. Ráno jsme zatopili a bylo příjemně teplo celý den. S běžnými krby jsme měli zkušenosti už předtím, ale tohle nás nadchlo.
majitelé
Z předloženého projektu bylo patrné, že okolo komína jsou dvě místnosti v přízemí a dvě v patře a že s minimem záboru místa dokáží těžká akumulační kamna dobře vytopit čtyři místnosti.
Projekt
Podlahové plochy v přízemí a v patře, plus izolace domu a další parametry nám určili tepelnou ztrátu vytápěných místností, požadovaná četnost přikládání a tedy akumulace nám pomohla doladit potřebné výkonové parametry.
V další fázi začala stavba kamen nanečisto. Projekt domu jsme převedli do prostorového modelu a začali jsme do něj vytvářet model kamen. Topeniště, takzvané biotopeniště, jsme vybrali od firmy Rath, protože výkonově a parametricky sedělo nejlépe do našeho návrhu. Za biotopeniště jsme museli umístit několik metrů tahů, které naakumulují teplo ze spalin a budou ho předávat v době, kdy už nebude hořet oheň v biotopeništi.
Umístili jsme biotopeniště poblíž komínu a začali skládat tahy tak, aby dali potřebnou délku a zasahovali do všech 4 místností. Několik prvotních návrhů ukázalo, že biotopeniště s tahy zabírají příliš místa z jídelní části domu, ve které byl umístěný komín. Navrhli jsme majitelům úpravu projektu a sice posunutí části příčky mezi jídelní částí a kuchyní směrem do kuchyně. Tím vznikl výklenek, do kterého jsme umístili biotopeniště a část tahů pro přízemí domu.
Tím, že jsme “uhnuli” s příčkou v přízemí, jsme také dosáhli toho, že jsme mohli s akumulačními tahy projít stropem do patra přesně do středu horní příčky. V té jsme navrhli otvor, do kterého jsme naskládali zbytek tahů. Na konci jsme tahy napojili na komín. Tím, že se tahy v patře nachází v příčce mezi dvěma místnostmi, jsme dosáhli možnosti vytápět obě místnosti opět s minimem záboru místa.
Všechny námi navržené stavební úpravy (uhnutí s částí příčky v přízemí, vytvoření otvorů v příčkách jak v přízemí, tak v patře, otvor ve stropě) jsme předali majitelům, kteří je ověřili u projektanta a ten je zavedl do finální podoby projektu. Dále jsme domluvili umístění centrálního přívodu vzduchu a automatickou regulaci procesu hoření pro optimální využití energie ze dřeva.
Provedení
Biotopeniště dosahuje teplota v pádu za topeništěm běžně přes 900°C stupňů celsia, což je více než dvakrát tolik, čeho dosáhnou na výstupu krby nebo krbová kamna. Automatická regulace na základě měření aktuální teploty spalin v pádu otevírá nebo přivírá klapku centrálního přívodu vzduchu podle předem stanovené křivky hoření. Obrovské teplo, které vzniká v biotopeništi, se pohltí do těžkých šamotových akumulačních tahů a plášťů a v podobě příjemného tepla pozvolna prosálává do celého prostoru mnoho hodin.
Zde je krátké video z kontrolního zátopu během stavby:
Při pozvolném roztápění snížené dávky dřeva jsme po krátké době dosáhli okolo 450°C, což je víc než teplota většiny krbů a krbových kamen.
Výsledek
Po mnoha dnech a průběžném dolaďování díla jsme kamna dokončili. Bez problémů na jeden zátop dokáží vyhřívat podstatnou část celého domu příjemným sálavým teplem.
Galerie
Komentáře